Všech 65 fotografií z letecké základny Željava i v galerii na  rajce.net
"LETECKÁ ZÁKLADNA ŽELJAVA" Chorvatsko září 2018
Cestou do Chorvatska jsme se zastavili na zaniklé letecké základně u vesničky Željava. Je to nesmírně zajímavé místo ze kterého dýchá historie i tragičnost dřívějších let. Samozřejmě, že jsem si předem našel všechny dostupné infa na netu a to co je aktuální jsem poznal na vlastní kůži sám. Pokud vás zajímá military historie doporučuji. Jak je místo čím dál víc známější, historické artefakty mizí a možná sem bude brzo zakázaný vstup. Tak nejdřív trocha historie.
Pokud by Vás zajímala historie tohoto objektu klikněte na forum.valka.cz zde jsou všechny informace i řada historických fotografií. Ode mě budou informace z 1. září 2018. Nejdříve jak se tam dostat. Cestou na Plitvická jezera stačí v obci Grabovac odbočit doleva. Je to značená cesta pro nákladní dopravu, aby se vyhnula oblasti Plitvických jezer. Silnice je kvalitní, snad i lepší než průjezd Plitvicemi. Budete pokračovat do vesnice Ličko Petrovo Selo. A tady se zase odbočí doleva. Cesta se změní v nekvalitní okresku, která se dá osobákem bez problému projet. Cesta končí malým parkovištěm a tady je první překvapení. Docela zachovalý vrak Douglas C-47B Dakota. Zarůstá vegetací. V dopoledních hodinách se fotí proti slunci, protože z druhé strany je tak zarostlý, že je omezený přístup. Dá se dostat dovnitř i na křídlo pomocí malého žebříčku, který zde nějaká dobrá duše ztloukla z planěk. Pokud tady nebude tak Vás čeká docela sportovní výkon dostat se s fototechnikou dovniř. Dříve zde byla letadla tři, a asi i tohle časem někdo zlikviduje. Zatím má části vrtulí, motory a v pilotní kabině je i část ovladacích prvků.
Od Dakoty vede cesta k podzemním úkrytům pro letadla a ostatní příslušenství. Dá se projet autem. Do hory vedou čtyři otvory na nejzachovalejším jsou vidět zbytky konstrukce vrat s výřezem v betonu pro ocas letadla. Tenhle vchod je uzavřen plechovými vraty. Ostatní vchody jsou volné, vstupy byly odstřelené a dráhy k ním zarůstají vegetací. V okolí drah a vchodů mohou být pořád miny a tak se na forech doporučuje chodit jen po betonu. Prostory jsou v totální tmě a bez pořádného světla se těžko tady dá chodit.
Poslední vchod je těsně u hranic s Bosnou a i dráhy několikrát protíná hranice. Někdy sem chodí pohraničníci a mají tady i své stanoviště. Dostat se náhodou na území Bosny by mohlo být nepříjemné. Do samotného areálu na Chorvatské straně není žádný zákaz ani zákaz vjezdu. Letecké dráhy jsou přístupné a vybízejí k rychlé jízdě. Ale i tady postupně vítězí vegetace a eroze betonu.
Když jsme tady byli pršelo a mlha dávala místu punc dramatičnosti. Pokud Vás zajímá válečná historie doporučuji a to co nejdříve.